14 Dec 2023/Natália Tkáčová, Prague Security Studies Institute
V době rychlých změn hraje strategická komunikace státu zásadní roli, a v posledních letech také v důsledků sledu krizových událostí, ztráty důvěry ve stát a vlivu zahraničních aktérů. Zatímco pozitivní shoda o důležitosti strategické komunikace napříč spektrem zúčastněných stran existuje, právní a institucionální rámec zatím postrádá koordinaci, zdroje a národní koncepční dokument. Vláda, a to včetně civilní části státních služeb, prokázala v tomto směru značné úsilí, včetně zřizování oddělení strategické komunikace a různých informačních kampaní. I přesto přetrvávají problémy spojené s nedostatečnou integrací a spoléhání se spíše na reaktivní strategie bojující proti zranitelnosti vůči domácím i zahraničním vlivům. Vláda se s efektivní komunikací potýkala během různých krizí, a to zejména při událostech jako pandemie COVID-19, válka na Ukrajině a související energetická krize. Tyto případy nám ukázaly nedostatky ve vládní koordinaci a zdůraznily naléhavou potřebu soudržnější strategie. Přestože existují překážky, shoda, zapojení občanské společnosti a inovativní přístupy naznačují potenciál pro budoucí rozvoj strategické komunikace.
V oblasti informačních hrozeb a strategické komunikace vzniká pro Česko výzva v podobě složité dynamiky domácích a zahraničních aktérů, kteří vytvářejí podmínky pro šíření dezinformačních kampaní. Jádro problému je v současnosti v řadách domácích aktérů, kteří formují tzv. „dezinformační ekosystém“. Ty zahrnují alternativní média, influencery, občanská hnutí a komunity na sociálních sítích. Tito aktéři využívají polarizující témata a taktiky založené na strachu k získání pozornosti, politického kapitálu a finančního zisku. Kromě domácích aktérů jsou do škodlivých informačních operací v Česku zapojeny zahraniční autoritářské mocnosti, zejména Rusko a Čína. I přesto, že má Rusko pevnou podporu jen od malé části české populace (6 %), komunikace politické opozice a antisystémových komunit často koresponduje s narativy používanými Ruskem. Vliv Číny, kdysi výraznější díky politické podpoře některých představitelů, je v současnosti menší, přesto přetrvává skrze akademickou a mediální spolupráci a častou podporu kremelských narativů.
Strategická komunikace má sloužit právě jako jeden z nástrojů k čelení těmto škodlivým vlivům. Bližší pohled na strategickou komunikaci v České republice ukazuje vyvíjející se, avšak stále neformální, rámec. Navzdory zmínkám v národních dokumentech chybí konkrétní a sjednocená implementace, k čemu přispívají omezené zdroje a nedostatečná spolupráce mezi vládními resorty, ale také chybějící národní koncepce strategické komunikace a politická vůle.
Nedostatečná připravenost vládní komunikace byla patrná zejména během pandemie COVID-19 a následujících krizí spojených s ruskou válkou na Ukrajině, což vedlo ke snížení podpory a důvěry občanů ve veřejné instituce. V březnu 2022 byla zřízena nová pozice vládního zmocněnce pro média a dezinformace, s úkolem posilovat strategickou komunikaci, ovšem o pouhý rok později byla tato pozice zrušena v důsledku veřejné kritiky kvůli nejasné komunikaci o jejích cílech a obvinění z politického zaujetí místo neutrální strategické komunikace. Zrušen byl též Akční plán boje proti dezinformacím, který vládní zmocněnec připravoval. V říjnu 2023 byl sice jmenován nový poradce premiéra pro informační gramotnost a boj proti dezinformacím, avšak jeho pravomoci jsou omezené a závisejí na ochotě předsedy vlády naslouchat.
V rámci státní správy probíhají aktivní snahy budovat a využívat strategickou komunikaci pro řešení klíčových národních výzev. Oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády a Ministerstvu zahraničních věcí, Krizový informační tým na Ministerstvu vnitra pracují na překlenutí propasti ve veřejné komunikaci. Ministerstvo obrany se aktivně podílí na strategické komunikaci, přičemž významnou roli hraje také Armáda České republiky a Velitelství informačních a kybernetických sil využíváním populárních formátů, jako jsou memy. Nedávný průzkum ukazuje, že přibližně 80 % občanů ČR vyjadřuje důvěru ozbrojeným silám. Doplňující roli k aktivitám státu často hraje občanská společnost, která aktivně participuje na strategické komunikaci, zejména v oblasti zahraniční politiky a mezinárodních vztahů (Čeští elfové, Manipulátoři.cz, NELEŽ, iniciativa “Dárek pro Putina”). Posiluje demokratické hodnoty, bojuje proti manipulativním narativům a realizuje informační kampaně a vzdělávací aktivity. V této oblasti se pomocí různých iniciativ zapojuje i soukromý sektor.
Strategická komunikace v České republice odráží dvojí spleť pokroku a výzev, což vychází z její nové a rozvíjející se povahy. Zatímco zřízení specializovaných vládních oddělení a zvýšená spolupráce napříč sektory je slibná, stále chybí klíčové komponenty, jako je národní koncepční dokument a deklarovaná politická vůle, což dále komplikuje koordinaci a přidělování zdrojů. Úspěchy ozbrojených sil a policie v oblasti komunikace a důvěry veřejnosti představují pozitivní příklady do budoucna. I přesto však přetrvávají překážky jako přirozená omezení strategické komunikace vlády vyžadující určitou úroveň formálnosti. V online prostoru zase algoritmy upřednostňující senzační obsah znevýhodňují formální strategickou komunikaci a umožňují pochybným zdrojům ovládnout online diskurz.
Mezi další výzvy do budoucna patří dominance reaktivních krátkodobých strategií místo vlastních proaktivních komunikačních iniciativ. Dále bude nutná debata o pravomocích oddělení strategické komunikace, například proto, že mohou být vnímány jako konkurence politické komunikace politického vedení institucí, nebo tyto budou mít potřebu je k politické komunikaci využívat. Výzvou zůstává také fakt, že tyto pravomoci se budou v čase měnit a proto by měly mít daná pravidla a natrénované možnosti reakce pro případ dalších krizí a různých výjimečných situací. Pro zvýšení důvěry občanů bude také důležité udržovat strategickou komunikaci striktně apolitickou. Navzdory těmto výzvám existuje základ pro potenciální rozvoj, což je zřejmé ze sdíleného uznání nezbytnosti specializovaného strategického komunikačního systému. Do kampaní strategické komunikace se také aktivně zapojují občanské iniciativy a nevládní organizace a naznačují potenciál mezisektorové spolupráce při řešení komunikačních deficitů.
Více si můžete přečíst v reportu PSSI (v anglickém jazyce).
Tato zpráva byla připravena s podporou IRI’s Beacon Project.
Vyjádřené názory jsou výhradně názory autorky a neodrážejí názory IRI.