20 Dec 2023/Kristína Šefčíková, Prague Security Studies Institute

Strategická komunikace na Slovensku dlouhodobě čelí výzvám jako je nízká důvěra veřejnosti, náchylnost Slováků ke konspiračnímu myšlení, ale také škodlivý vliv zahraničních aktérů, hlavně ze strany Ruska. Největší aktuální výzvou je však otázka její samotné existence. Po převzetí moci vládou Roberta Fica není jisté, co ze struktury strategické komunikace zůstane. V tomto bodě by mělo být prioritou zabránit rozpadu stávajících strategických komunikačních kapacit, které se dlouhá léta budovaly, nebo jejich podřízení politickým zájmům.

 

Díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu se v posledních letech na Úřadu vlády Slovenské republiky (ÚV SR) a několika ministerstvech budovaly kapacity strategické komunikace. Toto úsilí kulminovalo přijetím Koncepce strategické komunikace Slovenské republiky v červnu 2023, která zdůrazňuje zvyšování povědomí veřejnosti o klíčových národních tématech, jakými jsou členství Slovenska v EU a NATO a posilování důvěry veřejnosti ve stát a jeho demokratické instituce. Navzdory mnoha následujícím komunikačním iniciativám byl jejich dopad dosud spíše omezený. Dlouhotrvající politická krize spojená s léty systémové korupce snížila důvěru slovenské veřejnosti na znepokojivou úroveň. Strategická komunikace na Slovensku čelí informačnímu prostředí, ve kterém jsou manipulativní narativy a dezinformace součástí mainstreamové politiky, médií a veřejného diskurzu, nikoli okrajovými jevy. Nedávné předčasné volby posloužily jako jasná ilustrace této situace, neboť přinesly vítězství stran, které se ve svých kampaních spoléhaly na stále extrémnější rétoriku útočící na demokratické hodnoty, prozápadní směřování země nebo i občanskou společnost.

Budoucnost slovenských strategických komunikačních kapacit je s nástupem nové vlády nejistá. Odchod klíčových osobností, jako je celý šestičlenný tým strategické komunikace na ÚV SR nebo vedoucí Centra boje proti hybridním hrozbám na Ministerstvu vnitra SR, představuje výzvu pro kontinuitu a účinnost stávajících iniciativ. Také lze očekávat, že nová vláda vnese do oficiální státní komunikace více manipulativních (i když méně extrémních) narativů, než v předvolební kampani. Je však pravděpodobné, že orientace slovenské zahraniční politiky bude novou vládou zpochybňována snahami o „neutrálnější“ postavení Slovenska mezi Západem a Východem. Převládající konspirační myšlení, radikalizace na platformách jako Telegram a informační zranitelnost mladých lidí podtrhují další výzvy, kterým bude čelit jakékoli budoucí úsilí o strategickou komunikaci.

Důležitým aktérem v oblasti strategické komunikace je i občanská společnost, která odjakživa pomáhala vyplňovat mezery v komunikaci vládních institucí, a to zejména podporou pozitivních národních příběhů a obecně informované veřejné diskuse. Za současné vlády bude zřejmě muset nést velkou část odpovědnosti za udržování strategické komunikace, zejména pokud jde o zdůrazňování důležitosti demokracie a členství Slovenska v EU a NATO. Úloha občanské společnosti se stává stále kritičtější v boji proti převládajícím manipulativním narativům, ale pracuje s velmi omezenými zdroji.

V příštích letech tedy bude důležité zabránit rozpadu aktuální struktury strategické komunikace, do které se za poslední roky investovalo mnoho financí i lidské práce. Je klíčové zachovat tradici profesionální komunikace státních institucí oddělené od politické komunikace jakékoli současné vlády. Zároveň bude zásadní finanční podpora občanské společnosti, aktivit v oblasti mediální gramotnosti a občanské žurnalistiky pro udržení komunikace o důležitosti demokracie, jakož i pro zajištění ochrany občanské společnosti před politickými turbulencemi.

Více se dočtete ve zprávě Prague Security Studies Institute (v anglickém jazyce).

 

Tato zpráva byla připravena s podporou IRI’s Beacon Project.

Vyjádřené názory jsou výhradně názory autorky a neodrážejí názory IRI.